Rodina Babkových

Celá rodina Babkových prošla mnoha těžkými životními zkouškami (detailně v sekci Životopis). Všichni Babkovi nalezli místo posledního odpočinku v rodinném hrobě na hřbitově u strašnického krematoria.

Karel Babka (2. 2. 1886 - 11. 11. 1965 )

Lídin otec. Muž pocházející z váženého rodu, který měl kořeny až ve 14. století. Své noblesní chování přenesl na obě své dcery, zejména Lída se uměla chovat jako pravá dáma. Svým dcerám nevymlouval jejich rozhodnutí věnovat se herectví. Zúčastnil se 1. světové války na italské frontě. Poté pracoval jako magistrátní úředník v Praze. Jeho osobním přítelem byl spisovatel J. Š. Baar, po němž si Lída vzala své umělecké příjmení. Měl řadu styků, v které doufal, že mu pomohou při Lídiných obtížích. V roce 1945 si prošel obrovskou životní zkouškou. Byla mu amputována noha, jelikož přechodil zranění kotníku z lyžování, jeho manželka předčasně zemřela, starší dceru měl ve vězení a mladší dcera o rok později spáchala sebevraždu. Zbytek života prožil se svou druhou ženou Marcelou Nepovímovou - Babkovou v pohraničí kam byl vystěhován. Ke všem jeho zdravotním problémům se přidala ještě rakovina prostaty. Lída na něho vzpomíná ve svých pamětech s velkou úctou a láskou, byť jej od svých 34 let až do smrti neviděla.

Ludmila Babková (15. 1. 1890 - 16. 10. 1945)

Lídina matka. Žena s velkými uměleckými ambicemi. Zpívala v operním sboru a velmi se věnovala kulturnímu životu. Velmi vyvíjející se Lídina umělecká kariéra. Byt se snažila do poslední chvíle o jakési postavení Lídiny "gardedámy" a uchránění její ctnosti, později se s tím vyrovnala a naopak Lídu podporovala jak mohla. Se svou dcerou si zahrála ve filmech Šenkýřka U divoké krásy a Švadlenka - v obou filmech ztvárnila její matku. V roce 1934 s ní odjela do Berlína. Po Lídině útěku v roce 1938 odsud statečně odvezla její šaty a osobní věci. Velké psychické vypětí, které snášela během Lídiných strastí se projevilo naplno v době vazby její dcery na Pankráci. Při jejím výslechu ve vězení 16. října 1945 se zhroutila a zemřela na srdeční infarkt.

Zora Babková (Zorka Janů) (9. 7. 1921 - 24.  3. 1946)

Mladší Lídina sestra. Vystudovala konzervatoř a věnovala se herectví, především divadelnímu. Vytvořila ale taktéž skvělé filmové role např. v nezapomenutelných filmech Čekanky a Když Burian prášil. Se svou setrou si zahrála již jako 13-ti letá ve filmu Madla z Cihelny. Obdivovala levicové kruhy pražských umělců, především E. F. Buriana. Trpěla neznámou psychickou chorobou která v kombinaci s neuspokojeným citovým životem jí velmi znepříjemňoval život. Mnozí lidé tvrdí, že byla ještě krásnější než Lída. Po konci války v roce 1945 jí herec Václav Vydra ml. vykázal z divadla slovy "Sestra Lídy Baarové nemá v českém divadle co pohledávat!". To Zorku naprosto psychicky vyšinulo. 24. března 1946 spáchala sebevraždu skokem z okna hanspaulské vily. Stala se obětí své psychické choroby a nenávisti veřejnosti vůči své sestře. O jejím životě více vypovídá kniha Deník sestry Lídy Baarové.

Marcela (Marie) Nepovímová - Babková (20. 4. 1919 - 1. 2. 2005)

Lídina nevlastní matka. Nabídla jí pomoc ve chvílích její vazby na Pankráci. Starala se o jejího nemocného otce poté, co přišel o manželku i o druhou dceru. Později přijala jeho nabídku k sňatku. Obětovala svojí slibnou hereckou kariéru proto, aby mohla pečovat o nemocného Karla Babku. Spolu s ním byla vystěhována do pohraničí, kde musela např. kácet dřevo aby v zimních měsících nezmrzli. S Lídou se několikrát sešla v zahraničí a po roce 1989 u nás. Polovinu vily na Hanspaulce, kterou na ní Karel Babka přepsal, prodala za "směšných" 70 000 korun. Zbytek života žila v garsonce v Praze. Na konci života ji již psychicky nevyrovnaná Lída nezahrnula ani slůvkem do své závěti, ale paní Marcela jí to ani v nejmenším nevyčetla. Byla člověkem, jakých se rodí málo, obětovala svůj život zcela pro ty druhé.

 

optimalizace PageRank.cz

   Stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 bodů   Design  Radek Žitný  2008-2009