Muži Lídina života

Karel Lamač  (1897-1952)

Karel Lamač

Významný český režisér a herec, který se podle Lídiných vzpomínek stal "tím, kdo z ní udělal ženu". Natočili spolu filmy Lelíček ve službách Sherlocka Holmese a Funebrák (více v sekcích Film a Zajímavosti). Lída na něho vzpomínala jako na skvělého filmového kumštýře, který se prosadil jako režisér i v zahraničí (natáčel i snímky pro exilovou vládu v Londýně). Bez nadsázky jej lze zařadit mezi průkopníky českého filmu M. Friče, O. Vávru a další.

 

 



Hugo Haas  (1901-1968)

Hugo Haas

Český herec a režisér. Měl jedinečný komediální a herecký talent, který dodnes těší diváky z jeho filmů S Lídou Baarovu účinkoval ve filmech Madla z cihelny, Její lékař, Okénko, . Několik let žil s Adinou Mandlovou. O Lídu nejprve projevoval velký zájem jako muž, později se z nich stali blízcí přátelé. Velkou proslulost získala jeho filmová režie Čapkovy Bílé nemoci. Po mnichovské zradě v roce 1938 emigroval do USA, kde se později prosadil jako filmový režisér a spolupracoval s Voskovcem a Werichem. Jako většina herců i on čelil mnohým fámám, snad nejznámější jsou spekulace o jeho závislosti na kokainu. Zemřel poměrně mlád ....

 

 

Karel Anton (1898 - 1979)

Karel AntonFilmový režisér, který se již v éře němého filmu prosadil v zahraničí a žil dlouhá léta v Paříži. Seznámili se spolu při natáčení filmy Jsem děvče s čertem v těle. Lída vzpomínala, že po K. Lamačovi, byl její druhou vážnou známostí, také na dobrodružnou cestu jeho bugatkou z Čech až do Paříže, kde spolu prožili několik velmi romantických dnů (K.Anton se však choval nadmíru gentlemantsky, což Lída nechápala, neboť dal slib její matce, že vše proběhne v počestnosti). Postupem času jeho city vůči Lídě opadly a věnoval se naplno filmové režii.







Charles Boyer (1899 – 1978)

Charles BoyerZnámý francouzský herec, který Lídě nahradil pohasínající vztah s K. Antonem. Choval se k ní údajně "typicky francouzsky" a uchvátil ji (podobně jako později Goebbels) svou hrou na klavír a schopností vytvořit atmosféru, pře které "roztaje každá žena".  Vztah s ním trval několik měsíců, během nichž si psali velmi romantické dopisy, které ovšem Lídě nezůstaly, zabavila je po válce StB. Charles Boyer se stal později hereckým partnerem např. slavné Grety Garbo.





František Kožík (1909 – 1997)

Frantisek KozikUznávaný český spisovatel (např. Největší z Pierotů) - prozaik i básník. Pracovník rozhlasové redakce a novinář. S  Lídou se seznámil díky své známosti s její sestrou Zorkou Janů - podle některých výpovědí chtěli uzavřít i manželství. Za války se zkompromitoval účastí v nacistické delegaci, která světu "objasňovala" masakr u Katyně.  Po válce však vyšlo najevo, že byl samozřejmě k této účasti donucen. Po Lídině emigraci byl jedním z mála jejích známých, kdo sní udržoval stálý kontakt.  Na jeho popud vznikly druhé Lídiny memoáry Života sladké hořkosti
 



Otomar Korbelář (1899-1976)

Otomar KorbelářVystudoval hudební konzervatoř - obor hoboj a fagot a zároveň herecké oddělení. Byl především divadelním hercem ale často byl obsazován i do filmů, vytvořil nezapomenutelné role v nejlepších českých filmech, především role, které se opíraly o jeho mužný vzhled a hlas. Společně s Lídou  účinkovali ve snímcích Zlatá Kateřina, Grandhotel Nevada, Dokud máš maminku a Komediantská princezna. S Lídou byli přátelé a často se navštěvovali. Po únoru 1948 chtěl emigrovat, ale rozhodl se pro jistotu u divadla a zůstal v ČSR. Natočil ještě mnohé velmi úspěšné filmy.




Ladislav Brom , vl. jménem Ladislav Kořínek  (1908-1969)

Ladislav Brom

Další významný český režisér a herec. Lídu znal ještě z konzervatoře, byť byl o 6 let starší. Dal jí hereckou příležitost ve filmu Život je krásný.  Po válce se společně s Lídou a jejím manželem Janem Kopeckým pokusil o přechod hranic do Rakouska. Poté se prosadil jako režisér skvělých dokumentárních filmů o životě v Africe pro francouzskou kinematografii.

 

 


Gustav Fröhlich (1902 -1987)

Gustav Fröhlich

Německá filmová hvězda 30. let. Lídin životní partner. Seznámili se společně při spoluúčinkování ve filmu Barkarola. Následně se z nich stali milenci a později společně žili ve společné domácnosti. V Německu spolu natočili velmi úspěšné filmy. Vztah s ním poznamenal Lídu na celý zbývající život. Nejen psychicky, ale hlavně fyzicky, kdy prodělala mimoděložní těhotenství, a G. Fröhlich se údajně "postaral" o to, že ošetřující lékař zařídil budoucí Lídinu neplodnost, což mu celý život nezapomněla. Ve své knize pamětí se o své bývalé lásce Lídě Baarové vyjadřoval velmi negativně, byť ji svého času údajně velmi miloval.

 



Joseph Goebbels (1897 -1945)

Joseph Goebbels

Nacistický ministr propagandy. Údajný milostný vztah s ním změnil Lídě Baarové budoucí život a zapříčinil mnohá její životní neštěstí. Vztah
s ním Lída sama někdy popírala, jindy přiznávala. Podle českých hereckých kolegů se s ním dokonce i za protektorátu chlubila. Dodnes není zcela jasné, do jaké míry se vztah, který vyvolal sám Goebbels - Lída se mu dlouhou bránila, vyvinul. Lída ve svých vzpomínkách několikrát uvedla, že zájem byl jednostranný, ona prý obdivovala Goebbelsovu lásku, ne jeho. V protokolu z vazby na Pankráci z roku 1945 uvedla,
že "...k intimnímu styku s Goebbelsem došlo koncem roku 1937..." Je otázkou zda tuto větu vůbec Lída do protokolu řekla a nakolik k ní byla donucena vyšetřovateli, aby "konečně bylo jasno". Vztah ministra s českou herečkou vyšel zanedlouho na veřejnost a Hitler, aby zachránil Goebbelsovo "vzorné nacistické manželství (s manželkou Magdou měl 6 dětí)" v očích veřejnosti, zakázal Lídě Baarové dále natáčet a zároveň opustit Německo. Lída riskantně z Německa začátkem roku 1938 uprchla. Goebbels se později stal tvrdým a nekompromisním nacistou a zároveň jedním z největších zločinců lidstva všech dob. Se svou ženou spáchal sebevraždu v květnu 1945 poté, co Magda Goebbeslová otrávila všechny své děti. Pro úplnost je nutné dodat, že Lída Baarová nebyla zdaleka jedinou herečkou a vůbec ženou, o kterou měl Goebbels zájem a se kterou měl poměr.


Otakar Vávra (*1911)

Otakar Vávra

Jeden z nejvýznamnějších českých filmových režisérů. Jeho jméno se stalo synonymem pro český film. Původně architekt, který dal českému filmu jedinečný rozměr. Zahájil svou režisérskou kariéru právě ve třicátých letech. Lídě Baarové dal několik hereckých příležitostí. S ním natočila jeden z jejích nejlepších filmů Panenství. Po Lídině útěku z Německa následovaly legendární snímky Dívka v modrém (Lída za herecký výkon v tomto filmu dostala Národní filmovou cenu za rok 1940), Maskovaná milenka (úspěch tohoto filmu jí otevřel cestu do italského filmu) a Turbina. Otakar Vávra se po válce pragmaticky obrátil k cestě "poslušného režiséra" a natočil některé filmy, které více či méně oslavovaly komunistický režim, což mu mnozí dodnes vyčítají, ale ti mnozí nebyli v jeho postavení. Spoluzaložil pražskou FAMU, kde několik desetiletí vyučoval. Vpravdě jej lze označit za legendu českého filmu.


Oldřich Nový (1899 - 1983)

Oldřich Nový

Legendární český herec a režisér, který si oprávněně vydobyl označení "první milovník českého filmu". Vedle vlastního "Nového divadla" natáčel ve 30. a 40. letech řadu celovečerních filmů (nejúspěšnější byl Kristián), které mnohdy stály na jeho jedinečném hereckém výkonu. Lídě Baarové se stal filmovým partnerem ve snímcích Dívka v modrém a Život je krásný. Zahrál si i s Lídinou sestrou Zorkou Janů ve skvělé komedii Baron Prášil (Když Burian prášil). Byli blízkými přáteli a Lída se ve svých vzpomínkách jednou vyjádřila: "... a tak jsme se spolu jednou vyspali v mém autě..."  - život umělců je nevyzpytatelný :-)  
Oldřich Nový se ke konci 2. sv. války odmítl rozvést se svou ženou, kvůli jejímu židovskému původu, a byl internován v koncentračním táboře Osterode. Internaci přežil a po válce ještě vedl své divadlo a účinkoval v řadě filmů, které však již nikdy nedosáhly úrovně "jeho" filmů předchozích. Zemřel podobně jako Lída Baarová - v osamění, ve svém pražském bytě v Pařížské ulici 15. března 1983.


Jan SvitákJan Sviták (1898  - 1945)

Český režisér a herec. Osobní přítel celé Lídiny rodiny. Ve 30. letech natočil s Lídou filmy Grandhotel Nevada (v tomto snímku Lída prokázala svůj nesporný komediální talent) a Dokud máš maminku.  Zúčastnil se 1. sv. války, kde přežil svou smrt, když došlo k výbuchu na lodi, na které sloužil. Po válce se začal věnovat divadlu, kde vytvářel charakterní role milovníků. S nástupem zvukového filmu byl již známou osobností. V letech 1933 - 1941 stačil natočit 15 celovečerních filmů ( např. Přednosta stanice). Během okupace se musel nutně stýkat s okupanty, především proto, aby ochránil českou filmovou tvorbu od propagandistického vlivu nacistů (byl prokazatelně několikrát u odložení natáčení chystaného pronacistického snímku sv. Václav, který se naštěstí nenatočil). Lída Baarová si u něj na jeho vlastní pobídku před svým útěkem na jaře 1945 schovala šperky a další cennosti. 10. května 1945 jej zfanatizovaný revoluční dav téměř uvláčel k smrti poté, co jej jistá přítomná známá filmová herečka označila za "vraha Karla Hašlera". Následně mu u kostela sv. Martina kolemjdoucí ruský voják vpálil do hlavy dávku ran z milosti ze samopalu. Údajně díky svým stykům s nacisty věděl o mnohých konkrétních udavačích z řad českých herců, které si zaznamenával do svého zápisníku, který se samozřejmě ztratil. Vyvstává tedy otázka, zda nebyl onen "revoluční dav" objednán... (velmi podrobně líčí tragický konec života Jana Svitáka kniha Stanislava Motla Mraky nad Barrandovem)


Miloš Havel  (1899 - 1968)

Miloš Havel

Zakladatel filmových ateliérů na Barrandově. Strýc bývalého českého prezidenta Václava Havla. Byl Lídiným osobním přítelem, který zařídil její účinkování v německém filmu, později opět v českých filmech a během války se zasadil i o její italské role. Byl zapojen do odboje, po válce mu byla sice přisuzována kolaborace s nacisty, ale opak byl pravdou. Byl homosexuál, což mu stěžovalo celý život. Dodnes je obestírá mnoho záhad, především jeho účast v odboji - kontakty s agentem A-54 Paulem Thümmelem apod. Důležité je, že díky němu vznikly filmové ateliéry na Barrandově a Lucerna a český film díky němu zažil nebývalý rozkvět. Po únoru 1948 emigroval a zbytek života prožil v Německu kde si otevřel restauraci a později obchod s květinami. V šedesátých letech se hojně stýkal s Čechy, kteří emigrovali, včetně Lídy Baarové.



Jan Kopecký  (1922 - 70. léta 20. století)

Jan Kopecký

První manžel Lídy Baarové. Pocházel ze slavné loutkářské rodiny Kopeckých a zároveň byl synovcem poválečného ministra informací. V době její vazby na Pankráci ji navštěvoval a pomáhal otci Karlu Babkovi, který zůstal sám po náhlé smrti jeho manželky a Lídiny matky a poté po sebevraždě Zorky Janů. Lída ve svých pamětech vzpomíná, že si jej vzala za muže spíše z vděčnosti za jeho pomoc a rytířské chování. Svatba se konala  tajně 27. července 1947 v klimentském kostele v Praze. Společně objížděli vesnice a hráli loutkové divadlo. I to bylo zanedlouho na základě horlivosti "dalšího českého udavače" Lídě zakázáno. Po únoru 1948 se pokusili o přechod hranic do Rakouska. Napoprvé se jim to nepodařilo-byli zadrženi sovětskou hlídkou a Lída se ocitla znovu ve vězení. Díky úplatnému úředníkovi se druhý den dostali ven. Zanedlouho se pokusili o přechod znovu. Bez jakýchkoli zavazadel se "proplazili příkopem" na rakouské území. Prožili martyrium uprchlíků (Vídeň-Linec-Salcburk-Argentina-Řím...více v Životopise). Po letech si spolu přestali rozumět a několik let trvalo, než se rozvedli. Jan Kopecký se později věnoval filmové produkci a dalším jiným živnostem, které ho připravily o život - byl zavražděn.


Kurt Lundwall  (1892- 1972)

Kurt Lundwall

Druhý Lídin manžel. Narodil se v Opavě. Celý život prožil v Rakousku, kde vystudoval medicínu a po válce otevřel vlastní sanatorium, které dosáhlo vysoké úrovně. Právě v tomto sanatoriu se Lída léčila po svém fyzickém zhroucení. Do Kurta se zamilovala a několik let byla jeho milenkou. Kurt se svou ženou již v té době nežil. V roce 1969, rok po její smrti se konala svatba. Kurt však po necelých třech letech manželství zemřel. Lída prožila další těžké roky, kdy se s ní Kurtovi potomci soudili o majetek. Nakonec přeci jen získala po něm dům v Salcburku, kde strávila zbytek svého života.

 

 

optimalizace PageRank.cz

   Stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 bodů   Design  Radek Žitný  2008-2009