Okénko (premiéra 3. 3. 1933)

> detailní informace k filmu  ZDE <

Hrají:
 Hugo Haas - docent Jakub Johánek
 Arno Velecký - dr.Jindřich Plevka, Johánkův přítel
 Antonie Nedošinská - domovnice Dynybylová
 Lída Baarová - Růžena, dcera Dynybylové
Ladislav Pešek - student filozofie Divíšek
 Jan W. Speerger - zloděj Lojza
 L.H. Struna - zloděj Tonda, synovec Dynybylové
 Marie Grossová - Eva, přítelkyně dr.Plevky
Jaroslav Marvan - policejní komisař Klinděra
 Adolf Dobrovolný - plešatý pán v baru, bankovní ředitel
a další...

Režie: Vladimír Slavínský
Výroba: UFA
Námět: divadelní hra Okénko - Olga Scheinpflugová
Scénář: Lomikar Kleiner, Vladimír Slavínský
Kamera: Jan Stallich
Hudba: Josef Kumok

Plachý docent Johánek očekává dědictví po strýci. V dědickém řízení ho zastupuje přítel Plevka. Růžena, dcera domovnice Dynybylové, má Johánka ráda a ani ona jemu není lhostejná. Johánek se opije s přáteli a druhý den má tzv. okénko. Zároveň postrádá jednu botu. Dynybylová chce využít jeho ztráty paměti pro dobro dcery. Navede ji proto, aby řekla, že ji Johánek svedl. Lojza zase Johánka obviní, že zapálil stoh a za své mlčení žádá peníze. Představa pobytu ve vězení není však Johánkovi proti mysli. Vítá to jako příležitost napsat v klidu vědeckou studii. U Johánka se sejdou Lojza s kamarádem, Růžena, Dynybylová a policejní komisař, přizvaný Johánkem. Pro komisaře jsou Lojza s kumpánem známé firmy. Chce si je hned odvést na komisařství. Plevkovi se nelíbí ani obvinění, které vznesla Růžena. Vše se vysvětlí až příchodem souseda Divíška, který přinesl Johánkovu botu. Johánek totiž spal osudnou noc u něho. Když se ukáže, že Johánek nezdědil peníze, ale sbírku trilobitů, nebere zklamání Dynybylové konce. To však nepřekáží Růženě a Johánkovi ve sblížení.